Čeho bychom chtěli dosáhnout
Naše priority
Potřebujeme média veřejné služby?
Odpověď nás, zakladatelů spolku na první otázku zní: ANO, ALE JAKÁ? Spolek zakládáme, protože si myslíme, že média veřejné služby do demokratické společnosti stále patří. Odmítáme extrémní názory na osud České televize a Českého rozhlasu. Nechceme je privatizovat, nechceme je zestátňovat, ale nechceme také už žádnou „televizní revoluci“ na Kavčích Horách či na Václaváku.
Nechceme extrémy, CHCEME ADEKVÁTNÍ CESTU ZMĚNY!
Pokud mají Česká televize a Český rozhlas přežít a zůstat službou veřejnosti, měla by tato služba být především efektivní. Výrobní i personální zeštíhlení velkých institucí jim zpravidla přináší lepší přizpůsobivost, hbitost, obratnost a zejména kreativitu. Týká se to i ČT a Čro; ty mají sloužit všem občanům, nikoli jen parciálním zájmům a názorům různých skupin a skupinek, výhradně těžících pro sebe z tzv. koncesionářských poplatků.
CHCEME CESTU ZMĚNY!
Nelíbí se nám, jak zejména Česká televize jen formálně pracuje s kritickými názory z řad občanů,tj. plátců rozhlasových a televizních poplatků, zejména pokud jde o zpravodajství a publicistiku. Občan má přece právo vyjádřit odlišný, kritický politický názor, má právo na nespokojenost. Třeba s tím, jak mnozí moderátoři a moderátorky ČT dávají v diskusích s politiky až příliš najevo svou politickou orientaci. Vedení televize ani její kontrolní orgán, tj. Rada ČT by neměly být vůči těmto excesům apatické. Zatím to však není moc vidět, což je v rozporu s funkcí média veřejné služby.
I PROTO CHCEME ZMĚNU!
Značné výhrady máme k programové oblasti. Zejména Česká televize nabízí plátcům poplatků až příliš širokou programovou nabídku. Základní veřejnoprávní programová trojnožka, tj. informace, edukace, zábava nemá zejména na kanálu ČT1 i ČT 2 odlišný programový rytmus než komerční „konkurence“ a je mnohdy spíše ve shodě s komerční nabídkou. Programové schéma ČT1 i ČT2 v prime time často připomíná jakousi „řepnou kampaň“ komerčního vysílání.
V České televizi zjevně neexistuje ověřitelný a kontrolovatelný soubor základních programových instrumentů, základního know-how veřejné služby v oblasti vysílání – prostě něco jako pravidla silničního provozu. Ohánět se standardy britské BBC je po 30 letech existence ČT málo.
CHCEME ZMĚNU!
V ČT neexistuje strukturovaná ekonomika, tj. oddělení výnosů a nákladů vztažených k produktu od těch ostatních. Nikdo nebyl schopen dodnes říci, kolik Čro a ČT mají vlastně stát, aby plnily své zadání. Kontrolní mechanismy se prostému občanovi jeví jako ryze formální. Ani personalistika není vztažena a podřízená k zajištění kvalitního a optimálního vysílání. Poměr tvůrčích a programových pracovníků k technickým a administrativním pracovníkům je mlžen využíváním houštin různorodých smluvních vztahů.
Souhrnně řečeno, jde nám o zajištění programové kvality vysílání veřejnoprávních českých médií. PROTO CHCEME ZMĚNU!
NE(plaťme) koncesionářské poplatky?
Víte, proč se vedou diskuse o placení či neplacení koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu?
Protože tyto instituce stále neplní své zákonem stanovené povinnosti:
- V oblasti ekonomické
Neexistuje komplexní systém ekonomického ohodnocení vysílání a financování (sledovanosti, poslechovosti a obsahu vysílací plochy) a stanovených kritérií veřejnoprávního produktu (pořadu, programu). - V oblasti programové
Neexistuje komplexní, ucelená a dlouhodobě realizovaná koncepce programového plánování a výroby (se zpětnou kontrolní vazbou) podle jasného dlouhodobého zadání, tj. jak konkrétně naplnit veřejnou službu v oblasti programové služby: zábavné, vzdělávací a zpravodajsko-publicistické. - V oblasti organizačně-řídící
Neexistuje odpovídající a pružná organizační a řídící struktura, rozdělení výrobní a administrativní části je „historické“, o manažerských schopnostech vedení nemluvě.
CHCEME ZMĚNU!
Rady plní či neplní svou kontrolní funkci?
Rady mají být v systému kontroly ČT a Čro prvkem občanské, laické kontroly. Radní je tam za nás, za všechny občany, kteří si víceméně všichni tato média platíme. Správný radní nemusí nutně být mediálním expertem, hercem, redaktorem, dokonce ani bývalým politikem. Měl by ale vědět, čeho chce dosáhnout, co konkrétně chce jako radní dělat. Nesmí se bát a poklonkovat – ani médiím, ani politikům, ani generálním ředitelům ČT a Čro. Musí umět bojovat – třeba o svůj názor v radě, ale i na veřejnosti. Je sice laik, ale má mít možnost adekvátně kontrolovat ČT; zvolené kontrolní mechanismy musí podrobovat veřejné diskusi a zveřejňovat jejich výstupy. Měl by být racionální, kreativní, důrazný, ale zároveň schopný kompromisů a vyvážených řešení.
Člen rady podle zákona „nesmí při výkonu své funkce v radě vystupovat nebo působit v něčí prospěch ani ve prospěch skupinových zájmů“. Těch patnáct lidí tam je za nás za všechny, neměli by stranit nikomu, ani svému profesnímu oboru. Člen Rady nesmí být úplatný. Ani penězi, ani službičkami, ani třeba pozvánkami na opulentní rauty. Je to hodně těžké, ale nutné.
To vše je možné, ale zatím je většina radních v příjemné pozici poživatelů „nadstandardní“ a nikým nekontrolované měsíční prebendy. Zatím jde činnost Rad dost „mimo“ kontrolu občanskou veřejností, jaksi mimo realitu.
PROTO CHCEME ZMĚNU!
